Poslanecká sněmovna dnes schválila vládní novelu insolvenčního zákona, která zkracuje dobu oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Tento krok, který vychází z evropské směrnice, je významným posunem pro Česko, které dosud mělo jedny z nejhorších podmínek pro oddlužení v civilizovaném světě. Změna, schválená 107 poslanci z přítomných 173, nyní míří k posouzení do Senátu.
Vládní novela zavádí tříleté oddlužení nejen pro podnikatele, jak požaduje evropská směrnice, ale i pro spotřebitele. Zastánci této změny tvrdí, že předlužení lidé získají rychleji druhou šanci a budou se moci dříve vrátit do legální ekonomiky. Tento krok je významným přínosem pro společnost, protože pomůže snížit sociální a ekonomické dopady dlouhodobého zadlužení.
Na druhé straně kritici, včetně poslankyně ANO Heleny Válkové, varují, že zkrácení doby oddlužení může neúměrně zhoršit pozici věřitelů. Mezi věřiteli jsou i zranitelné skupiny jako samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva. Podle Olgy Richterové z Pirátů by však rozlišování mezi živnostníky a ostatními jednotlivci bylo nespravedlivé.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek označil novelu za koaliční kompromis a upozornil, že kdyby záleželo jen na ODS, zákon by vypadal jinak. Hnutí SPD, zastoupené Vladimírou Lesenskou, podporuje zapojení dlužníků do legální ekonomiky, ale nikoli na úkor věřitelů.
Aktuální systém oddlužení v Česku nabízí dvě možnosti: pětiletý plán s úhradou alespoň 30 % dluhů, nebo tříletý plán s úhradou 60 % dluhů. Novela však zavádí tříletý proces oddlužení bez nutnosti splacení určité části pohledávek věřitelů, přičemž případy budou posuzovány individuálně.
Sněmovna také schválila několik dalších úprav. Na návrh ministra Blažka se rozšíří výčet podkladů pro insolvenční správce, kteří budou dohlížet na plnění podmínek dlužníků. Věřitelé získají delší lhůtu pro podání návrhu na prodloužení nebo zrušení oddlužení, což zvýší jejich kontrolní možnosti. Soudy budou moci prodloužit dobu oddlužení až o 1,5 roku, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty.
Pozměňovací návrhy opozičního hnutí ANO nebyly úspěšné. Jedním z nich byl i návrh Patrika Nachera na evidenci exekucí v registru vozidel, který měl chránit kupující ojetých aut. Ministerstvo dopravy však tento návrh označilo za technicky neproveditelný.
Další schválené změny zahrnují úpravu zkoušek insolvenčních správců, zavedení elektronického spisu a jednodušší exekuční výzvu. Dlužníci budou moci splácet dluhy přes internetové bankovnictví z obstaveného účtu.
Vládní novela také stanovuje, že tříleté oddlužení bude platit pouze jednou za 24 let. Pokud se dlužník dostane do úpadku znovu do 20 let od prvního osvobození, bude muset splácet pět let.
Tento krok Sněmovny je chvályhodný, protože přibližuje Česko evropským standardům a dává dlužníkům druhou šanci rychleji. Zároveň však zdůrazňuje odpovědnost věřitelů za kontrolu svých klientů a nutnost nespoléhat se pouze na právní systém. Věřitelé mají dostatek možností, jak kontrolovat své klienty a nést větší díl odpovědnosti za správné posouzení rizik.
Vládní novela zavádí tříleté oddlužení nejen pro podnikatele, jak požaduje evropská směrnice, ale i pro spotřebitele. Zastánci této změny tvrdí, že předlužení lidé získají rychleji druhou šanci a budou se moci dříve vrátit do legální ekonomiky. Tento krok je významným přínosem pro společnost, protože pomůže snížit sociální a ekonomické dopady dlouhodobého zadlužení.
Na druhé straně kritici, včetně poslankyně ANO Heleny Válkové, varují, že zkrácení doby oddlužení může neúměrně zhoršit pozici věřitelů. Mezi věřiteli jsou i zranitelné skupiny jako samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva. Podle Olgy Richterové z Pirátů by však rozlišování mezi živnostníky a ostatními jednotlivci bylo nespravedlivé.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek označil novelu za koaliční kompromis a upozornil, že kdyby záleželo jen na ODS, zákon by vypadal jinak. Hnutí SPD, zastoupené Vladimírou Lesenskou, podporuje zapojení dlužníků do legální ekonomiky, ale nikoli na úkor věřitelů.
Aktuální systém oddlužení v Česku nabízí dvě možnosti: pětiletý plán s úhradou alespoň 30 % dluhů, nebo tříletý plán s úhradou 60 % dluhů. Novela však zavádí tříletý proces oddlužení bez nutnosti splacení určité části pohledávek věřitelů, přičemž případy budou posuzovány individuálně.
Sněmovna také schválila několik dalších úprav. Na návrh ministra Blažka se rozšíří výčet podkladů pro insolvenční správce, kteří budou dohlížet na plnění podmínek dlužníků. Věřitelé získají delší lhůtu pro podání návrhu na prodloužení nebo zrušení oddlužení, což zvýší jejich kontrolní možnosti. Soudy budou moci prodloužit dobu oddlužení až o 1,5 roku, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty.
Pozměňovací návrhy opozičního hnutí ANO nebyly úspěšné. Jedním z nich byl i návrh Patrika Nachera na evidenci exekucí v registru vozidel, který měl chránit kupující ojetých aut. Ministerstvo dopravy však tento návrh označilo za technicky neproveditelný.
Další schválené změny zahrnují úpravu zkoušek insolvenčních správců, zavedení elektronického spisu a jednodušší exekuční výzvu. Dlužníci budou moci splácet dluhy přes internetové bankovnictví z obstaveného účtu.
Vládní novela také stanovuje, že tříleté oddlužení bude platit pouze jednou za 24 let. Pokud se dlužník dostane do úpadku znovu do 20 let od prvního osvobození, bude muset splácet pět let.
Tento krok Sněmovny je chvályhodný, protože přibližuje Česko evropským standardům a dává dlužníkům druhou šanci rychleji. Zároveň však zdůrazňuje odpovědnost věřitelů za kontrolu svých klientů a nutnost nespoléhat se pouze na právní systém. Věřitelé mají dostatek možností, jak kontrolovat své klienty a nést větší díl odpovědnosti za správné posouzení rizik.